Společnosti certifikované podle některého z GMP+ standardů svým certifikátem prokazují odpovědnost za bezpečnost krmiv, se kterými nakládají v rámci své podnikatelské činnosti. K tomu patří i důsledná analýza surovin.
Není vždy jednoduché dodržovat všechny požadavky standardu. Nicméně podmínky pro získání a udržení certifikátu jsou rok od roku přísnější. Audity probíhají každoročně a auditoři bývají mírně řečeno „zvídaví“ 😊
Jelikož se často setkávám s jakousi neochotou certifikovaných společností provádět pravidelné analýzy, pojďme se dnes blíže podívat na to, jak je to z hlediska systému GMP+ s povinností sledovat výskyt nežádoucích látek v krmivech.
Opravdu je analýza surovin nezbytná?
Základní myšlenkou systému GMP+ je sdílet informace o výskytu nežádoucích látek a možnosti kontaminace krmiv s celou členskou základnou. Systém GMP+ vyžaduje, aby každý účastník prováděl monitorování, které sestává ze systematického vzorkování a testování krmných produktů.
Každý účastník tedy musí mít vypracovaný Plán monitorování, který bude obsahovat veškerá plánovaná měření a analýzy pro příchozí i odchozí krmiva a krmné suroviny.
Četnost a intenzita těchto analýz je určována posouzením rizik, které provádí účastník. Tedy jednoduše řečeno, každý účastník si sám na základě posouzení rizik vyplývajících z jeho vlastního provozu stanovuje četnost a intenzitu analýz.
Nedalo by se to vymyslet nějak jednodušeji?
A tady se krásně nabízí následující otázka, kterou od svých klientů občas zaslechnu: Když si jako účastník sám posuzuji svoje riziko, nemohl bych si tedy stanovit, že v mém provoze buď žádná rizika nejsou nebo jsou zcela zanedbatelná, tudíž žádná analýza surovin není potřeba?
Nechme teď stranou fakt, že riziko existuje vždy. Velikost tohoto rizika má každá společnost v řetězci pro výrobu krmiv stanovenu ve svém plánu HACCP.
Ale i kdyby z vlastní analýzy rizik vyplývalo, že hrozí jen malé riziko, v systému GMP+ existují alespoň minimální požadavky na vzorkování a testování. Ty upravuje příloha BA4 a je nutné se jimi řídit.
Již tedy víme, že každý účastník musí mít písemně zpracovaný Plán monitorování. Nechci zde suchým jazykem normy citovat, co vše je třeba ke zpracování tohoto plánu. Toto by měl mít pod kontrolou pracovník vedení kvality vaší společnosti. Pokud ve společnosti nikoho v tomto směru kvalifikovaného nemáte, ráda s Vámi prodiskutuji podrobnosti v rámci konzultace.
Analýza surovin a její četnost
Hlavním účelem Plánu monitorování je určit četnost a způsob testování vzorků krmiv a krmných surovin v certifikované společnosti.
Vzorec pro výpočet četnosti monitorování je k nalezení v příloze BA4. Jeho třemi hlavními proměnnými jsou: objem (obchodované množství), šance a závažnost. Pojďme se na tyto tři veličiny podívat podrobněji.
Objem
Zde asi není třeba dlouhého vysvětlování. Společnost musí umět určit, jaké množství které konkrétní suroviny ročně zobchoduje v režimu GMP+. Z toho logicky vyplývá, že počet testovaných vzorků je založen na množství vyrobených, obchodovaných, zpracovaných či skladovaných krmných surovin.
Šance
GMP+ uvádí jako standardní hodnotu pro šanci „1“. Toto číslo může být na základě uvážení účastníka zvýšeno nebo sníženo a je tak ve vzorci jedinou proměnnou, kterou účastník může na základě vlastního posouzení rizik sám ovlivnit.
Úpravu této veličiny na jinou než standardní hodnotu je vždy třeba dostatečně zdůvodnit. Jako důvod pro zvýšení/snížení šance výskytu nežádoucích látek lze uvést aktuální trendy, sezónní vlivy, incidenty u obchodních partnerů, hlášení v systémech RASFF, EWS, ÚKZÚZ, SZPI apod.
Samotné GMP+ vydává každoročně zprávu o výskytu nežádoucích látek, které byly za předešlý rok hlášeny a sdíleny v monitorovací databázi. K dispozici je zpráva za rok 2019, která popisuje, že v roce 2019 došlo všeobecně k poklesu či dokonce nulovému výskytu nežádoucích kontaminantů. Výjimkou jsou dioxiny, PCB, těžké kovy a salmonela. I toto hlášení lze použít pro úpravu hodnoty „šance“.
Závažnost
Závažnost je vyjádřena úrovní škodlivosti nežádoucí látky. Tyto hodnoty jsou pevně stanoveny systémem GMP+ v rozmezí 1-5 a jsou k dohledání v příloze BA4.
Rychlotesty nenahrazují kvalifikované analýzy
Z výše popsaného tedy vyplývá, že v rámci systému GMP+ je analýza surovin jednoznačně vyžadována. Stanovení četnosti jsme si popsali výše.
Účastník může v rámci plánu analýz využít také reprezentativních výsledků testování od svých obchodních partnerů, například dodavatelů. Přitom je však třeba dbát na to, aby testování bylo provedeno přípustnou metodou a v kvalifikované laboratoři.
V praxi se stává, že společnost si vyžádá analýzy od odběratele, který si monitoruje všechny příchozí dodávky. Je třeba mít na paměti, že tyto analýzy bývají často provedeny pouze jako rychlotesty. Ty nemohou nahradit testování v kvalifikované laboratoři, kde dokladem je protokol o zkoušce s příslušnou certifikací či registrací laboratoře.
Slovíčko závěrem
Jak je tedy vidět, analýzy jsou třeba a existuje jasná metoda popisující stanovení minimálního množství analýz. Některé certifikované společnosti svědomitě a dobrovolně analýzy nežádoucích látek provádějí. Některé společnosti však analýzy vnímají jako nutné zlo, kterému je třeba vyhovět pouze v rámci zachování GMP+ certifikátu.
Provádění analýz by si certifikované společnosti měly začlenit do své činnosti jako pravidelnou rutinu (například již během sklizně). Každá společnost je schopna bez většího úsilí určit, která nežádoucí látka může s největší pravděpodobností a v daném sklizňovém roce způsobovat potenciální problémy.
I kdyby vaše společnost v režimu GMP+ obchodovala či skladovala pouze minimální množství krmné suroviny, vyplatí se alespoň jednou ročně nechat vyhotovit analýzu na potenciálně problematické nežádoucí látky v kvalifikované laboratoři.
Protokol o zkoušce z kvalifikované laboratoře vám dá do ruky mocný nástroj nejen z hlediska dodržení požadavků GMP+ systému, ale také k vylepšení pozice v rámci vašich obchodních vztahů.
Věřím, že vám byly informace v tomto článku užitečné. V případě dotazů, připomínek či zájmu o spolupráci se na mě neváhejte obrátit.